Pan Mudr. Miroslav Holub. Od chirurga, skrze ambulantní a rehabilitační lékařství, akupunkturu, až po ředitele nemocnice a založení vlastní praxe v oboru fyzioterapie a léčebné rehabilitace.

Kombinaci celoživotních poznatků ze své praxe, kam mimo jiné patří homeopatie, diagnostika EAV psychosomatika a etikoterapie. Pan Mudr. Holub propojuje s medicínou v celostní přístup k životu. Díky tomu, mění životy lidí k lepšímu. V průběhu života pan Mudr. Holub vydal několik knih a publikací, věnujících se právě této tématice. Své poznatky předává pravidelně i studentům Technické univerzity v Liberci. Učí i širokou veřejnost, a to nejen svými přednáškami. 

Mudr. Miroslav nám k 20tému výročí organizace daroval svou benefiční přednášku na téma životospráva - cesta ke zdraví, která byla nejen pro naší organizaci velice přínosnou. O tom, jak vypadala a na co poputuje výtěžek, se můžete dočíst zde.

V rámci plánování benefiční přednášky jsme požádali pana doktora, zda by se mohl krátkými slovy vyjádřit k otázkám naší běžné praxe, tedy k samostatnému začleňování osob se zdravotním znevýhodněním do běžných škol, firem a celkového společenského žití. 

Jak vnímá začleňování? 

Co by poradil široké veřejnosti a zaměstnavatelům?

Co si myslí, že by naopak nemělo chybět lidem s postižením a jak si v životě nastavit režim?

"Začleňování osob s postižením do běžných škol musí vycházet především z typu postižení. Zda jde o postižení fyzického těla, postižení psychické nebo kombinaci obou typů postižení. K tomu by měla být přizpůsobena výuka v příslušných školách. Nelze tedy obecně stanovit podmínky pro začlenění. Stejně tak je tomu u začleňování osob s postižením na trhu práce. Vždy je třeba vycházet nejen z typu postižení, ale především z jeho rozsahu. Zda jde o postižení fyzické nebo jde o funkční poruchy. Tomu se také musí vždy přizpůsobit nabídka pracovního místa pro konkrétní osobu s přihlédnutím k absolvovanému vzdělání. Jako nezbytnou podmínku vidím i určitou motivaci na straně postižené osoby, jakou práci nejen může, ale také chce vykonávat."

"Prostor je vždy, když si ho vytvoříme. Vždy je to o lidech. O přístupu zaměstnavatelů k zaměstnancům. Opět jde o individuální konkrétní přístup. Najít si práci takovou, která by je nejen finančně zabezpečovala, ale především je i psychicky uspokojovala. Především tedy práci pro druhé, kteří to ocení."

"Nastavení vlastního režimu vychází z individuality konkrétního člověka. Každý člověk na této planetě je naprosto jedinečná individualita. Proto nelze stanovit nějaká obecně platná společenská pravidla, vše musí vycházet z potřeby konkrétního jedince. Co preferuje, co je mu příjemné, co nepříjemné. Čeho se v životě bojí. Co ho uspokojuje."